Úkol! Co následuje? Alternativy a možnosti nebo postup řešení?

V seriálu na téma „Jak myslíme, že děláme věci, tak jak děláme.“ se setkáváme již popáté a možná je pro Vás již snazší pochopit své chování v určitých situacích. Někteří z vás také ze slov a non-verbální komunikace například poznají, zda je jejich protistrana motivována dosažením cíle nebo odstraňováním problémů a již tuto znalost využívají v komunikaci se svým týmem, při jednání se zákazníky či nevrlým úředníkem. Trénujte a hrajte si, jistě se Vám to vyplatí.

Metaprogram 4: MOŽNOSTI | PROCEDURY

Tento metaprogram je o tom, jak přemýšlíme o realizaci úkolu. Čeká-li vás cesta do Brna, Vám automaticky naskočí různé alternativy, zda jet autem, vlakem nebo zda to můžete vyřídit přes telefon? Nebo poté, co se dozvíte, že máte jet do Brna, Vám vaše myšlení nabídne jako první jízdu autem, protože jste vždycky jezdili autem, a hned vzápětí budete řešit, že si nejprve musíte objednat služební auto, pak si zjistit uzavírky, zvolit vhodnou cestu, atakdále a atakdále.

MOŽNOSTI

Lidé, u nichž převládá metaprogram Možnosti  jsou motivováni možností volby a navrhováním alternativních řešení, poté co dostali úkol. Mají rádi brainstorming a přemýšlejí kreativně. Hledají nové cesty i pro věci, které již dělali. Preferují pracovat podle svého než následovat rutinní postupy. Mají-li se rozhodnout, poměrně rychle vygenerují různé varianty, které by mohly být uplatněny, ale mohou mít tendenci prokrastinovat v učinění rozhodnutí mezi těmito možnostmi. Je to díky jejich tendenci k tomu, si nechávat co nejvíce otevřených možností. Snadno přeskakují z jednoho tématu na druhé, rozjíždějí více projektů, než jsou schopni uřídit a dokončit. Jsou lepší v nastavování procedur než v jejich dodržování.

V práci se hodí pro pozice, na kterých je očekáváno kreativní myšlení. Vyžadují autonomii a svobodu, jak úkoly vykonávat. Jsou komfortní s nejednoznačností. Procedury je nudí nebo je mohou dokonce úplně ignorovat, pokud se jim nehodí. Jsou motivováni možnostmi a svobodnou volbou.

Cítí se dobře, pokud mohou volit z více možností a variant či alternativ. Svoboda pracovat podle momentální situace a nalézání nových cest k dokončování úkolů. Rádi pracují s myšlenkovými mapami a mají rádi kreativní myšlení. Zajímají se spíše o vztahy mezi věcmi a lidmi než o strukturu těchto vazeb.
Nemají rádi kontrolu, strukturu a rigidní procedury. Nemají rádi, když jim někdo říká, co a jak mají dělat. Nevyhledávají seznamy, zaškrtávací pole, většinou nečtou manuály nebo je čtou, až když nastane problém.

Shrnutí: Vidí volby a možnosti, velmi dobrý na navrhování postupů, obchází přísná pravidla, má problém dokončit započaté věci, či projekty.

Verbální projev:

• Možnosti, volby, jiná cesta, alternativy, jiné možnosti
• Můžeme to udělat takhle, nebo taky takhle…
• Jiná věc, kterou bychom mohli udělat…
• Jiná možnost je…
• Ne, teď to mám! (opakovaně)
• Vyjadřuje kritéria, která jsou důležité

Neverbální projev: Zaměření na Proč, neustále mění téma, mění gestikulaci a přístupy, či postoje, nahodilé gesta v prostoru.

PROCEDURY

Člověk, který na řešení úkolů primárně uplatňuje postupy s jasně pojmenovanými návaznými kroky, má silný metaprogram Procedury.  Dělají mu dobře logické sekvence. Než se pustí do práce s přístroji či aplikacemi si přečte manuál nebo návod. Přesně pro tyto osoby jsou určené obrázkové návody v Ikea J Vyhledává využití a dodržování již nastavených postupů a procesů; sám je však nedokáže nastavit. Dotahuje věci do konce, je-li cíl součástí popsaného procesu.

V práci se realizují tam, kde se od nich očekává dodržování plánu nebo následování postupu s jasně definovanými kroky. Mají rádi praktické úkoly, pro jejichž splnění existuje jasný postup a není vyžadována kreativita. Vyhledá prostředí s jasnou strukturou a hierarchií, kde jsou jasně definována očekávání. V dodržování postupů jsou mnohem úspěšnější, než pokud ho mají sami nastavit či definovat. Preferují práci s „potřebami“ oproti práci, kde pracuje s „možnostmi“.

Milují seznamy, odrážky, zaškrtávací políčka a přehlednou agendu. Jsou rádi, pokud dopředu vědí, co mohou očekávat.

Mimo komfortní zónu se dostávají, pokud nedostávají jednoznačná zadání, v prostředí, kde nejsou zavedené procedury nebo kde procedury si existují, ale nejsou dodržovány. Nemají rádi brainstormingové aktivity, myšlenkové mapy a diskuse, kde se přeskakuje z jednoho tématu na druhé.

Shrnutí: Dobrý na dodržování postupů, dokončí to, co začal, vidí pravidla jako daný „zákon“, má potíže improvizovat.

Verbální projev:

• Nejdříve to a potom tamto (mluví v sekvencích)
• Mluví v krocích (od začátku do konce)
• „Musí se to stále dělat takhle“
• „Správná cesta“
• „Postup, jak to dělám vždycky“
• „A potom…a potom…a potom“
• Souvisí to historicky

Neverbální projev: Zaměření na JAK, odpočítá body na prstech, gestikuluje sekvenčně v logické postupnosti zleva doprava, anebo zepředu dozadu.

Výzvou v každém týmu je využít silných stránek obou extrémů tohoto metaprogramu. Dosahování cílů a dokončování věcí vyžaduje jak kreativní přístup, tak dodržování procedur. Výzva je v tomto směru dvojí: 1) rozhodnout se, kdy je vhodné se oprostit od jistoty procedurálního přístupu a vytvářet možnosti a alternativy a  2) naučit se, jak vytvářet procesy, které vycházejí z možností volby nebo ji dokonce zahrnují.

Příště nás čeká poslední díl. Kromě toho, že se podíváme, jak spolu dosud popsané metaprogramy korelují, tak se zaměříme na to, zda ve vašem Stylu myšlení převažuje přemýšlení v tom, zda něco splňuje požadavky (matching) – „vaše sklenice je poloplná“ nebo zda daná věc nebo její součást nesplňuje požadavky (mismatching) – „vaše sklenice je poloprázdná“.