Letní impulzy | Stres !? Realita pracovního světa. A co děti?

Vlci a útočníci z nepřátelského kmene se převtělili do přeplněných kalendářů, dopravních uzavírek, hypoték a nekonečných informačních zdrojů. Je jich víc a hlavně jsou neúnavní, nikdy nepřestávají útočit. Stresová reakce „uteč–bojuj“ se v podstatě nevypíná. Jedeme neustále na 100%, často i na mnohem víc.

Chronický stres se chová podobně jako virus. Ovlivňuje velké množství pochodů v našem těle, a to přestává správně fungovat. Stres má neblahé účinky jak na naše fyzické, tak mentální zdraví. Bylo dokázáno, že způsobuje změny v našem spánkovém režimu, negativně ovlivňuje náladu, souvisí i s různými kardiovaskulárnímu chorobami, obezitou a cukrovkou. Věděli jste, že také neblaze ovlivňuje paměť a kognitivní schopnosti mozku?

Většina z nás toto všechno ví. Také pokyvujete na souhlas? Fakt, že jen menšina s tím opravdu něco dělá, je druhá strana mince stejné mince. Dnes ale chci poukázat na další dopad, kam přetížení vede. A mám na mysli děti. Pro stručnost nechám stranou stresory plynoucí z nadměrného a nezodpovědného používání digitálních technologií, zátěž dětí ve škole a na kroužcích apod.

Chci upozornit na to, že to, tím jak jako rodiče zvládáme nebo nezvládáme stres resp. jak s ním pracujeme, vytváříme vzory pro své děti. Navíc podle psychiatra Cyrila Höschla za to, jak citlivé bude dítě ke stresu, může jeho matka. Jde o její chování k novorozenci, kterým podvědomě „nastartuje geny mimina“.

„Časné chování rodičů, tedy to, jak se k vám chová matka hned po narození, totiž výrazně ovlivní gen pro glukokortikoidní receptory,“ vysvětluje psychiatr Höschl. Glukokortikoidní receptory jsou vazebná místa v mozku, která regulují vyplavování hormonů, třeba kortizolu. Ten pak v případě nutnosti vypíná stresovou reakci. „Když ale máte vadné, defektní receptory, tak reakci nevypnou buď vůbec, nebo nedostatečně. Vás pak zátěžový stres doslova ničí, přestože druhý to zvládá dobře. Vaše maminka vás tak dokáže naprogramovat na hodně let dopředu. Je to to dotýkání, mazlení a projevy lásky,“ vysvětluje.

Vliv matky pak vlastně určí, jakou máte v dospělosti povahu (v souvislosti se zvládáním stresových vztahů). V dětství má prý původ i většina psychiatrických nemocí a nějakou duševní chorobou dnes v Česku trpí až 13 % dětí a dospívajících. A nejde přitom jen o děti geneticky zatížené rodinnou anamnézou. Celý rozhovor najdete zde.

Je patrné, že záchranný systém lidského těla se změnil v jeho nepřítele. Ale jde nad ním vyzrát. V principu nejde o to, zda máte stresu hodně nebo málo, zda je malý nebo velký. Jde o to, že jde o náš pocit, zda máme nebo můžeme mít věci pod kontrolou. Dalším důležitým bodem, je fáze relaxace po stresové události, nemyslím nutně lehátko a vychlazený drink, ale prostě se vypnout, uvolnit, dělat rutinní neemočně zabarvenou práci.

Jsme stále připraveni vyrazit do akce a zapomněli jsme, že je čas na práci a čas na odpočinek. O své věci často pečujeme lépe než o sebe samé. Jakým příkladem jste v řízení stresu pro své děti vy?

Klidné léto přeji, Romana Tichá

Zde se můžete registrovat pro odběr novinek nebo se podívat jaké výhodné akce jsem pro Vás na léto připravila.

Více o programu Stress management plus najdete zde

Komentáře