Článek číslo 2. z pětidílné série
V předchozím dílu jsme si řekli, že finanční rovina sice není to jediné, proč každé ráno vstaneme a jdeme do práce, ale hraje důležitou roli. Pokud jste si udělali inventuru všech 4 úrovní, možná Vám vyšlo, že v této úrovni přeci jen cítíte určitou nespokojenost. Nebo byste ji třeba jen chtěli víc prozkoumat víc, prostě z pocitu, co kdyby…
Výše mzdy je citlivé téma, mnoho pracovních smluv dokonce zavazuje k tomu, že se tato informace nesmí s nikým sdílet. V ideálním světě probíhá mezi podřízeným a nadřízeným na téma výše mzdy otevřená a průběžná diskuse. Nejen o její výši, ale také o možnostech a podmínkách růstu, spolu s argumenty. Kolik z nás však žije v „ideálním“ světě? Někdy za slabší nebo dokonce nulovou komunikací stojí neznalost klíčových argumentů, někdy si může být šéf vědom toho, že to, co Vám firma platí, není úplně konkurenční. A jistě bychom našli další možnosti. O to je důležitější, abyste Vy sami, než se rozhodnete pustit do akce s nadějí na úspěch, měli v ruce co nejvíce informací.
V první řadě je dobré vědět, zda to, za co jste nyní zodpovědní a hodnoceni, odpovídá tomu, co je popsáno ve Vašem popisu práce i názvu vaší pozice. Je dobré mít zmapovanou interní situaci/zvyklosti a stav na trhu práce. Interní informace buď máte odpozorované, nebo můžete požádat o pomoc HR či kolegy, kteří dobře znají firmu. Řadu cenných informací se také můžete dozvědět od lidí, kteří z firmy odešli. Často už nejsou tak loajální a pustí nějakou informaci; jen buďte opatrní ve vyhodnocování toho, co se dozvíte, ne každý odchází v dobrém. Snažte se tedy shromáždit informace:
Ze všech těchto informací se snažte poskládat kompletní a co nejobjektivnější obrázek zvyklostí ve firmě. Nezapomínejte však na kritické myšlení a neprojektujte si do obrázku to, co byste tam chtěli vidět.
Současně se zkoumáním interních zvyklostí můžete začít zkoumat pracovní trh. Abyste neporovnávali hrušky s jablky, nejdříve si zjistěte, zda se vaše pozice jmenuje stejně i v jiných firmách a/nebo v jiných odvětvích, případně jaké jsou další obvyklé názvy. Je to pozice, která má víceméně standardní agendu a zodpovědnosti, nebo je agenda hodně specifické firma od firmy?
Pak můžete vyrazit na informační lov na internet mezi profesionály, kteří pomáhají s náborem lidí, a mezi známé, kteří mají k těmto informacím přístup. Pro určité pozice může být samozřejmě zajímavé čerpat informace i ze zahraničních zdrojů, jen buďte obzvlášť opatrní při jejich interpretaci a zasazení do lokálního kontextu.
Ani po sebelepším průzkumu jistě nezískáte jedno konkrétní číslo, ale spíš platové rozmezí. Rozmezí bude tím širší, čím výše ve firemní hierarchii stojíte, případně jaké další finanční složky odměny dostáváte. Je čas porovnat si to s tím, kolik je vaše finanční ohodnocení nyní, přihlédnout k tomu, co jste zjistili o interním přístupu, a rozhodnout se, zda si půjdete říci o vyšší mzdu. K tomuto rozhodování jistě přispěje i vaše spokojenost na pozici a ve firmě, to, jak se rozvíjíte či nerozvíjíte, a nakolik Vás tato práce naplňuje.
A všechny získané informace zabalit a prezentovat tak, abyste dostali přidáno? Jinými slovy, jak se připravit na schůzku se šéfem? O tom bude třetí článek, který vyjde 11.1.
Romana Tichá
P.s.: A proč Vám téma „Jak si říct o lepší peníze“ servíruji takto postupně a doporučuji Vám solidní přípravu? Tím, jak celé téma odměny za práci prozkoumáváte z různých úhlů, tomuto procesu odebíráte emoční náboj. Vnímáte ho více racionálně, protože že do svého přemýšlení zapojujete prefrontální kortex mozku. Také svému nadřízenému poskytujete důvody, o kterých je nucen přemýšlet a nereaguje tak pouze z pozice potenciální hrozby. Tím máte situaci více podle kontrolou a máte větší šanci z ní vytěžit maximum.
P.p.s.: Nechcete přijít o další článek? Staňte se fanoušky mé stránky na facebooku nebo se přihlaste k odběru novinek.